Popis:- dcera krále Bokanora z ostrovní země Thulu.
Veselá a odvážná mladá dívka, pro kterou jakékoliv dobrodružství bylo výzvou. Měla bezstarostnou povahu a na tváři ji často hrál upřímný a široký úsměv. Někdo by mohl namítnout, že byla občas zbytečně prostořeká, umíněná až přidrzlá, ale tento dojem vyvolávala v lidech proto, že vždy mluvila přímo, od srdce, bez okolků a na rovinu.
Plavit se na lodích - to byla nedílná součást jejího života a učila se tomuto řemeslu již od útlého dětství. Odmalička bylo Moře jejím druhým domovem. Byla výborný mořeplavec a obstojně zvládala umění boje se zbraní i beze zbraně. Neměla ráda přetvářku a faleš a její srdce přetékalo láskou k přírodě, květinám, zvířatům i lidem.
Výška: 168 cm Váha: 59 kg Věk: 19 let
Zajímavost:
Hlavní zbraň:
Životní krédo: "Nedovol, aby tě strach z prohry vyřadil ze hry dříve než jsi vůbec začala hrát!"
Vlastnosti (maximální hodnota 100):
Sila: 40
Obratnost: 80
Magie: 5
Umění boje: 70
Odvaha: 80
Charakter (dobro:zlo): 95:5
Charisma: 80
Citace z Artefaktu moci:
(strana 145/(146)/147, kapitolaMéthea a Hadí jaspis)
Uprostřed jeskyně se nacházel obrovský kámen. Zdálo se, že byl nepravidelně otesaný a někdo ho sem musel zřejmě položit. Bylo by velkou náhodou, aby kámen takového tvaru a tak přesně položený, byl jen dílem přírody. „To je Hadí jaspis,“ řekl zamyšleně Salatiel. „Kámen proměny. Pomáhá zpracovat životní zkušenosti. Dokáže z jedné strany nasávat a z druhé vyfukovat. Je jakýmsi průtokovým kanálem energií.“ „Co to znamená?“ „Máš-li problém, podrž Hadí jaspis v dlani a mysli na něj. Kámen tvůj problém začne z tvého těla vytahovat, tak jako se vysává jed z rány po otráveném šípu.“ „Nevěřím. To jsou pověry. Přijde mi to - moc jednoduché na to, aby to fungovalo,“ zakroutil hlavou Žongl. „Tak předstup před Hadí jaspis - dotkni se ho a mysli na nějaké životní trauma. Přej si, aby ho tento kámen přijal a uvidíš sám,“ vyzval ho Salatiel. Zloděj se zalekl a poplašeně poodstoupil o několik kroků dozadu. „Nemám žádné trauma,“ zamumlal nepřesvědčivě na vysvětlenou svého jednání. Méthea se pousmála. „Každý má problémy, komplexy a traumata. Každý. Třeba i králova dcera. Já to zkusím... “ Po těchto slovech pomalu a rozvážně předstoupila před obrovský kámen a dotkla se ho rukou. Zavřela oči a bylo na ní vidět, jak se soustředí. Nedělo se nic. Čtveřice můžů napjatě pozorovala Métheu a každý z nich byl v bojové pohotovosti připraven zasáhnout - pokud by se stalo něco neočekávaného. Zatuchlý vzduch v jeskyni se však ani nepohnul a všude kolem panovalo skličující ticho. „Nefunguje to. Říkal jsem to,“ zašeptal Žongl, ale Rába ho ostrým pohledem umlčel. Méthea stála u velkého Hadího jaspisu nehybně, se zavřenýma očima a soustředěným výrazem ve tváři, a zdálo se, že je v jakémsi transu. „Neměli bychom něco udělat?“ zašeptal opět, po chvíli, Zloděj. „Nechte ji. Vyčkáme...“ nařídil Salatiel. Uplynula další dlouhá chvíle a Méthea se stále nehýbala a zůstávala ve stejné poloze - opřena o magický kámen. Na Žongla už bylo toto čekání dlouhé. „Půjdu ven,“ navrhl Rábovi, ale ten jeho přání rezolutně zamítl: „Tady budeš, Lapide!“ „Tak něco udělejme! Třeba zkameněla!“ bránil se Žongl. „Dejte jí čas. Zřejmě řeší svůj problém ve svém nevědomí,“ vysvětlil Salatiel a zastrčil svůj kouzelný meč do pochvy a posadil se na zem. Také bojovník z Osady a napravený Zloděj polevili v bojové pohotovosti a posedali vedle něho. Po nějaké chvíli sebou Méthea náhle trhla, otevřela oči a zavrávorala, až málem upadla. Přiložila si malátně ruku na čelo a zřejmě by se skácela na zem, kdyby k ní Salatiel rychle nepřiskočil a nezachytil ji do náručí. Chytila se instinktivně rukama kolem jeho krku, a Rytíř světla ji vynesl z jeskyně na zelený trávník. Rába i Žongl přispěchali za nimi a sklonili se nad omámenou Métheou. „Jsi v pořádku?“ zeptal se starostlivě Rába. Méthea lehce přikývla, ale bylo na ní vidět, že teprve procitá k plnému vědomí. Salatiel sejmul ze svých ramenou plášť, rozprostřel ho na trávník a položil na něj princeznu. Ta otřesena, ztěžka oddychovala.
