06) Bratři
Publikace originálu: Povídky z jíné dimenze
Rok vydání originálu: 2011
Žánr: sci-fi
Originální ilustrace:
Ilustrátor: Erik Codl
Vizuál: Ne
Soundtrack: Ne
Audio kniha: Ne
Název v angličtině: Brothers
Anglický překlad (Anglická verze): Ne
Komentář autora:
Text povídky (ukázka):
6) Bratři
Každý, kdo létá vesmírem, potřebuje občas nabrat novou sílu, zásoby i pohonné hmoty, trochu se občerstvit, odpočinout si - a právě pro tento účel vznikly kosmické bary. Začalo se s nimi tak před deseti, možná dvaceti lety a chytly se náramně. Nikdo nečekal, že budou mít takový úspěch, ale po zřízení prvních nastal jejich velký boom. Teď už jsou kosmické bary skoro všude, kde jsou oficiální trasy pro mezihvězdné lety.
Pro lepší představu a hlavně pro pozemšťany, kteří ještě nevyzkoušeli vesmírnou turistiku musím trochu popsat, co že to takový kosmický bar vlastně je. Představte si, že jste řidič kamionu a čas od času zastavíte na svý dlouhý trati u pumy. Musíte, protože je potřeba tankovat a dát si nějaký to kafčo. A právě takový účel plní kosmické bary. Jde o stanice, které jsou ukotvené na jednom stálém místě ve vesmíru. Když letíte kolem a rozhodnete se občerstvit, stačí se jen identifikovat, přistát v obrovském hangáru, dohodnout se s příchozím technikem, zda chcete nabrat pohonné hmoty nebo nějaké zásoby a pak už hurá po svých do klasického baru, jaký znáte i ze Země. Než si vypijete kafe, zaplatíte a dojdete ke svému vesmírnému plavidlu, je už natankováno a naplněno zásobami přesně podle vašeho přání. Jednoduchý a praktický; a hlavně, tyhle vesmírný bary dost rapidně odlehčily provozu na planetách, protože kosmický lodě už nemusí přistávat přímo na nich, ale doplňují si zásoby cestou.
Tyhle kosmický bary, nebo chcete-li vesmírný pumpy, jak by je asi nazval pozemšťan jsou prostě výborný - a proto jsem se v jednom při svý cestě vesmírem zastavil i já. Jmenoval se Alexandra a měl docela dobrou pověst. Nic nóbl, ale taky žádný pajzl. Nechtěl jsem brát zásoby ani pohonný hmoty, chtěl jsem jen trochu orazit a vidět zase nějaký bytosti, protože cestuju v jednomístný vesmírný lodi už třetí měsíc a v takovým případě se není co divit, že už vám samota trochu leze na mozek.
