Pro Ní, pro Mě, pro Tebe
(Petr Matějček - básnická sbírka)
"Toto je básnická sbírka utvořená výhradně z básní, pro které byla inspirací láska, zejména ta, k ženám, které prošly mým životem.
Je psaná pro Ně, pro Mě i pro Tebe, milý čtenáři, ať už jsi kdokoliv.
Láska, ač v určité fázi snad patří za dveře našich ložnic, je věc, která, sdílená, dokáže naplnit a rozsvítit naše srdce neb ve své podstatě jsme stejní. Všichni po ní toužíme, všichni se jí chceme prodchnout.
A milostná poezie je k tomu jako stvořená...
Stačí jen, najít si chvíli, udělat si čas, zklidnit se a nechat slovíčka, aby pronikala do naší duše, do našeho srdce. Víc není potřeba. Láska odvede práci za nás. Od toho tu je. Je to největší síla a největší KRÁSA nad jakou není.
Je mocná. Ale, častokrát jí musíme otevřít, protože jako vychovaný host, čeká před zavřenými dveřmi. Nevtírá se.
Dejte jí šanci. Vpusťte jí dovnitř. Jako jsem to musel udělat já, při hraní si se slovíčky, při tvoření těchto lásko-vět.
I to je jedno z poselství této básnické sbírky. Důvod proč jsem ji psal a, ač jsou mnohé verše, opravdu hluboce intimní a soukromé, zveřejnil."
VĚTROLAM
Jsem tvůj tajemný přítel,
co střeží Tvůj spánek
hlídá Ti nebe, aby bez mráčku bylo.
Jsem Tvůj větrolam,
co z vichru udělá vánek
odnesl by Tě pryč,
takhle jen pohladí čelo.
Touha přitažlivosti
Je tak krásná a tajemná,
nějaký zvláštní síly mně k ní táhnou,
když je ta přitažlivost vzájemná
to dvě srdce po sobě prahnou
A tak první krok udělám
můžu jen získat, není co ztratit
Být sám, či nebýt sám?
První krok, rychle! A už nelze to vrátit.
Pro Marii
Plamínky lásky ve tvých očích jasně září,
podtrhují tvou krásu, která se blíží svatozáři,
být trochu mladší, toužil bych s tebou po oltáři,
však teď má drzá slova riskují, že mne s tvým mužem znesváří,
a proto nemohu nahlas říct...
jak moc Tě chci!
jak moc.
jak moc..
jak moc...
po Tobě
toužím!
Nevěra aneb Otázka ženatých mužů
Chtěl bych, chtěl, chci.
Ale otázka zní... zda můžu.
Nevěra,
toť palčivá otázka ženatých mužů.
Řeším zda moci, umět, smět,
co, doma je pro mě.
Tak vymyšlen je náš svět,
držet se toho, co mám v domě.
Chtěl bych Tě snídat
Chtěl bych Tě, hladit, líbat, snídat.
Kousnout si a sníst si Tě celou
chtěl bych se s Tebou vídat
nebýt jak Ti, co jen hubou melou.
Je mi nebesky hezky
a to díky Tobě.
Je mi nebesky hezky,
ukládám ten pocit v sobě.
Schovám si ho asi,
na horší časy...
Je mi nebesky hezky,
už je to tak,
tak dík...
Sbírka bude postupně doplňována... 👆👆👆